1 Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce. 2 Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře. 3 Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky. 4 Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou. 5 A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí. 6 Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských. 7 Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější. 8 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé. 9 Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují. 10 Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě. 11 Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého. 12 I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním. 13 Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové. 14 Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její. 15 V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě. 16 Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský. 17 Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. 18 V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků.