1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen. 2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší. 3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho. 4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá. 5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče. 6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému. 7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich. 8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré. 9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne. 10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval. 11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění. 12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu. 13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá. 14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná. 15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude. 16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne. 17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu. 18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá. 19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš. 20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl. 21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí. 22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý. 23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá. 24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne. 25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění. 26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku. 27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje. 28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost. 29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.