1 Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest 2 Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla. 3 Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám. 4 Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně. 5 Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti. 6 Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a sberouť ty ratolesti a na oheň uvrhou a shoříť. 7 Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám. 8 V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a takť budete moji učedlníci. 9 Jakož miloval mne Otec, tak i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém. 10 Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázání Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování. 11 Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstala v vás, a radost vaše aby byla plná. 12 Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako i já miloval jsem vás. 13 Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své. 14 Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám. 15 Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám. 16 Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám. 17 To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek. 18 Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl. 19 Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí. 20 Pamatujte na řeč mou, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž jsou řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou. 21 Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, jenž mne poslal. 22 Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého. 23 Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí. 24 Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého. 25 Ale musilo tak býti, aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny. 26 Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně. 27 Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.