1 Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních věcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí. 2 O svrchní věci pečujte, ne o zemské. 3 Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu. 4 Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v slávě. 5 Protož mrtvěte údy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlípnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení. 6 Pro kteréžto věci přichází hněv Boží na syny zpurné. 7 V kterýchžto hříších i vy někdy chodili jste, když jste živi byli v nich. 8 Ale již nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení i mrzkomluvnost zapuďte od úst vašich. 9 Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého člověka s skutky jeho, 10 A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti jasné, podle obrazu toho, jenž jej stvořil, 11 Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný ale všecko a ve všech Kristus. 12 Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost, 13 Snášejíce jeden druhého a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu jakou žalobu; jako i Kristus odpustil vám, tak i vy. 14 Nadto pak nade všecko oblečeni buďte v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti. 15 A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďtež vděčni. 16 Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě se vší moudrostí; učíce a napomínajíce sebe vespolek Žalmy, a zpěvy, a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci vašem Pánu. 17 A všecko, cožkoli činíte v slovu nebo v skutku, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše, díky činíce Bohu a Otci skrze něho. 18 Ženy poddány buďte mužům svým tak, jakž sluší, v Pánu. 19 Muži milujte ženy své, a nemějtež se přísně k nim. 20 Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu. 21 Otcové nepopouzejte k hněvivosti dítek svých, aby sobě nezoufaly. 22 Služebníci poslušni buďte ve všem pánů svých tělesných, ne na oko toliko sloužíce, jako ti, jenž se usilují lidem líbiti, ale v sprostnosti srdce, bojíce se Boha. 23 A všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jakožto Pánu, a ne lidem, 24 Vědouce, že ode Pána vzíti máte odplatu věčného dědictví; nebo Pánu Kristu sloužíte. 25 Kdož by pak nepravost páchal, odměnu své nepravosti vezme. A neníť přijímání osob u Boha.